Trvalky

Trvalky 1

Kateřina Pražáková, Dis.

Specialistka na trvalky

+420 603 887 599 (út-st), prazakova@gardeo.cz

Vystudovala jsem vyšší odbornou školu obor zahradní a krajinářská architektura. K trvalkám mě dostal jeden úžasný PAN zahradník, u kterého jsem pracovala (a zároveň se učila). Práce s trvalkami je úžasná hra, protože když znáte dobře  pravidla, je to nepřekonatelná zábava a radost. Jestli jste četli knihu Zahradníkův rok od Karla Čapka, tak se podle jejího autora pasuji na „zuřivého perenáře“.

Trvalky pěstované v zahradách mají díky druhům dovezeným z celého světa velmi rozmanitý původ, Proto je důležité znát rostliny nejen podle geografického původu, ale především umět rozeznávat jejich nároky na stanoviště. Rámcově to znamená znát nároky rostlin na teplotu, světlo a stín, kvalitu půdy a vlhkost půdy i vzduchu.

O vytrvalosti trvalek na stanovišti rozhodují především klimatické podmínky. Rostlinky, které u nás přečkají zimu ve volné půdě, pocházejí z mírného klimatického pásma. Některé druhy z teplejších oblastí jsou sice ve své domovině trvalkami, u nás se ale pěstují jen jako letničky. Nebo se stávají rostlinami pokojovými. Příkladem může být Dužnatka (Echeveria), Tařicovka (Lobularia), Šalvěj šarlatová (Salvia coccinea), či Sporýš argentinský (Verbena bonariensis).

Echeveria Dužnatka
Dužnatka
šalvěj
Šalvěj
Verbena bonariensis
Verbena

Přírodní podmínky mírného pásma můžeme charakterizovat pěti klimatickými typy:

  1. Mírné a vlhké podnebí s podmračeným létem s přeháňkami, nebo mrazy při sněhové pokrývce v zimě.
  2. Mírné a sušší podnebí se slunným létem, s vyššími teplotami v létě, určitým obdobím bez deště, v zimě s teplotami pod nulou se slabou vrstvou sněhu i s holomrazy.
  3. Teplejší a suché podnebí s horkými léty bez deště a mrazivé větrné zimy.
  4. Teplejší a vlhké podnebí s teplými léty, častými dešti s deštivými zimami a s občasnými mírnými mrazy.
  5. Subarktické podnebí s pozdním jarem, krátkým chladným létem a dlouhou zimou s mrazy a sněhem.

Klimatické oblasti (typy) obsahují tyto stanovištní okruhy:

  1. břehy vod – ostřicové louky, louky, prameniště, mokřady apod.
  2. roviny s hlubší půdou – louky, obilná pole, kukuřičná pole apod.
  3. svahy s mělkou půdou – vřesoviště, suché stráně, vinice
  4. skály a suť – hory, skalní stepi
  5. polostín – lesní palouky
  6. stín – lesy

Například v klimatické oblasti 1  na stanovišti a) roste Úpolín evropský (Trollius europaeus), Ocún jesenní (Colchicum autumnale); b) Plaménka latnatá (Phlox paniculata), Popelivka (Ligularia); c) Mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), Plaménka šídlovitá (Phlox subulata), Hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides); d) Tařice skalní (Alyssum saxatile), Lomikámen trsnatý (Saxifraga caespitosa); e)  Prvosenka vyšší (Primula elatior), Ploštičník (Cimicifuga); f ) Čemeřice černá (Helleborus niger) Mařinka vonná (Asperula odorata), Sasanka hajní (Anemone nemorosa) atd.

Thymus serpyllum mateřidouška
Mateřidouška
Anemone nemorosa sasanka
Sasanka
Phlox paniculata plaménka
Plaménka

Tímto způsobem si vytvoříme přehled o nejznámějších trvalkách pěstovaných v našich zahradách, víme, kam kterou rostlinku zasadit a hlavně, jestli se jí na našem pozemku bude líbit. Proto nestačí znát pouze jméno rostliny, její barvu, výšku a dobu kvetení a je důležité vědět, z jakého prostředí pochází.

A jak je to se šlechtěnými trvalkami?

Aby to nebylo tak jednoduché, tak u rostlin, které  jsou šlechtěny (výběrem semenáčů a vzájemným křížením odrůd), musíme navíc brát v úvahu klimatické podnebí dané země.

Podaří-li se nám u trvalek zvolit tu správnou skladbu druhů na správném stanovišti, získáme krásný a lehce udržitelný záhon trvalek, který nám bude dělat radost po dlouhá léta.

záhon trvalky
Trvalkový záhon